Tak vítejte u nás v kopcích.
Dny s lístečkem vás zvou k malému zastavení.
Malé zastavení · Podtržené datum je dnes
Kliknutím na název nahlédnete do celého měsíce.
Ještě než se na vsi otevřela všechna okna, ozvalo se ráno troubení. Z jednoho dvora vyběhlo několik ovcí, z druhého další. Uličkou prošlo stádo a za ním muž s holí, brašnou a psem, který dobře věděl, že dnes zase nebude mít klidné dopoledne.
Slepičky už měly po večeři, ale do kurníku se jim ještě nechtělo. Pod novou střechou výběhu bylo sucho, vítr se tam tolik neproháněl a večerní vzduch voněl mokrou trávou.
Koncem léta se na zahradě postupně vyprazdňují větve. Nejprve dozrají špendlíky, po nich blumy a nakonec přijdou na řadu švestky. Košíky se plní, sklenice také – a člověk si začne prohlížet stromy trochu jinýma očima.
Kdo dnes vstoupí do staré stodoly, spatří trámy, prázdný prostor a možná několik odložených věcí, pro které se jinde nenašlo místo. Dříve však měla každá část stodoly své určení a téměř každý kout také své jméno.
Taková otázka mohla na konci září zaznít docela vážně. Člověk od rána pracoval, záda se ozývala a žaludek také. Jenže hospodyně se podívala k lesu, kde se slunce už sklánělo nad vršky stromů, a kývla směrem k chalupě.
Slepičky mají rády mnoho věcí. Čerstvě nasypané zrní, hrst zeleného, sluníčko na peří a záhon, do kterého se zrovna nesmějí podívat. Jednu věc však rády nemají – bláto.
Nové příběhy z našich kopců mohou přijít až k vám.