Tak vítejte u nás v kopcích.
Dny s lístečkem vás zvou k malému zastavení.
Malé zastavení · Podtržené datum je dnes
Kliknutím na název nahlédnete do celého měsíce.
V chalupě už bylo ticho. Panička dávno zhasla lampičku, za oknem se pohupovaly tmavé větve smrků a Dolárek spal schoulený u kamen. Jen vítr si občas povzdechl pod střechou, jako by se mu ještě nechtělo jít spát.
O svých životních radostech už jsem vám vyprávěl. Abych byl spravedlivý, musím přiznat, že jsou také věci, při kterých si říkám: To snad panička nemyslí vážně.
Na sýpce zůstaly pytle s osivem pro příští jaro. Jeden pytel ale hospodář naložil na vůz a odvezl do mlýna. Zrno už bylo vymlácené a vyčištěné; teď se z něj měla stát mouka na chleba. Hospodyně mu ještě u vrat připomněla, aby se cestou zpátky zastavil. Chtěla vědět, kdy může zadělat těsto.
Nevím, kdo paničce nakukal, že slepičky potřebují novou střechu.
Ráno bylo třeba přinést vodu. Hospodyně vzala vědro a vydala se ke studni. V kuchyni stál škopek na praní, v komoře čekala máselnice a malý soudek. Dřevěné nádoby patřily k chalupě tak samozřejmě, že si jich člověk možná všiml teprve tehdy, když některá začala téct.
Kamení patří k našim kopcům odjakživa. Vystupuje z polí, odpočívá na mezích a provází člověka po lesních cestách. Některé kameny však podle starých vypravěčů bývaly kdysi něčím docela jiným.
Nové příběhy z našich kopců mohou přijít až k vám.