Když dnes stojíte na břehu Medlova a díváte se přes hladinu rybníka, těžko by vás napadlo, že podle staré pověsti bývalo na jeho místě městečko.
Tak se žije u nás v kopcích.
Žijeme tu trochu jinak. V kopcích, kde jaro přichází později, vítr má pořádnou sílu a zahrada si často dělá, co chce. Kde ráno začíná cestou ke slepicím, dveře jsou otevřené pro Dolárka a v kuchyni voní chleba, který potřebuje svůj čas.
Mám ráda věci, které mají příběh. Naši chalupu a zahradu se vzrostlými stromy. Recepty, které se u nás vařily dávno přede mnou. Zavařování, pečení, práci rukama i obyčejné pozorování toho, co se během roku mění kolem nás.
A protože člověk nežije jen zahradou, kuchyní a slepicemi, občas tu bude i něco úplně jiného. Vzpomínka, zkušenost, radost, něco, co mě překvapilo – nebo prostě můj názor na věci kolem nás.
Nechci nikomu říkat, jak má žít.
Jen se podělit o to, jak žijeme my, co se nám osvědčilo a co stojí za to nezapomenout.
Tak vítejte u nás v kopcích.
Kalendář v chalupě
Dny s lístečkem vás zvou k malému zastavení.
Malé zastavení · Podtržené datum je dnes
Kliknutím na název nahlédnete do celého měsíce.
Srp 22
🌫️ Klarinetista ve vlčí jámě
Dnes už si jen těžko představíme, že se lidé v našich kopcích báli po setmění vyjít za vesnici. Lesy bývaly hluboké, cesty pusté a kromě všelijakých lapků a pobertů se krajem potulovali také vlci.
Loni jsem si poprvé zkusila připravit amarylky ve vosku.
Amarylky patří k zimě stejně jako svíčky, vůně cukroví a větvičky chvojí. A přitom jejich vánoční kvetení nezačíná v prosinci. Pokud chceme mít o svátcích na okně nádherné květy, musíme na ně myslet už na konci léta.
Srp 21
🧑🍳 Tak akorát…
Dodnes si pamatuji na babiččiny buchty. Nadýchané jako obláček, voňavé a tak dobré, že na ně člověk nezapomene ani po letech.
Jednoduchá domácí bylinková sůl
Zůstaňte s námi
Nové příběhy z našich kopců mohou přijít až k vám.