Zář 13
👩🏻🌾 Když hortenzie usínají
Jedna zůstane venku a zdobí zahradu i v zimě. Druhá se před mrazem stěhuje na verandu.
Tak se žije u nás v kopcích.
Žijeme tu trochu jinak. V kopcích, kde jaro přichází později, vítr má pořádnou sílu a zahrada si často dělá, co chce. Kde ráno začíná cestou ke slepicím, dveře jsou otevřené pro Dolárka a v kuchyni voní chleba, který potřebuje svůj čas.
Mám ráda věci, které mají příběh. Naši chalupu a zahradu se vzrostlými stromy. Recepty, které se u nás vařily dávno přede mnou. Zavařování, pečení, práci rukama i obyčejné pozorování toho, co se během roku mění kolem nás.
A protože člověk nežije jen zahradou, kuchyní a slepicemi, občas tu bude i něco úplně jiného. Vzpomínka, zkušenost, radost, něco, co mě překvapilo – nebo prostě můj názor na věci kolem nás.
Nechci nikomu říkat, jak má žít.
Jen se podělit o to, jak žijeme my, co se nám osvědčilo a co stojí za to nezapomenout.
Tak vítejte u nás v kopcích.
Kalendář v chalupě
Dny s lístečkem vás zvou k malému zastavení.
Malé zastavení · Podtržené datum je dnes
Kliknutím na název nahlédnete do celého měsíce.
Zář 13
🪶 Ve sklepě
U nás se do sklepa nevchází dveřmi ze síně ani ze dvora. V podlaze dnešní ložnice je prostý dřevěný poklop. Když se zvedne, otevře se pod ním temný prostor a schody vedoucí dolů.
Zář 12
🪶 V černé kuchyni
Ze světnice se přesuneme do místa, kde vládl oheň. Je tu šero, kouř štípe do očí a stěny i klenba jsou začernalé sazemi. Právě podle nich dostala černá kuchyně své jméno.
Zář 12
🪶 Ve světnici
Kdybychom před dvěma sty lety otevřeli dveře obyčejné chalupy a vstoupili dovnitř, nejspíš bychom se v ní docela dobře zorientovali. Poznali bychom stůl, lavici, truhlu i pec.
Zář 12
⏳ Když se žilo se sousedy
Dnes můžeme bydlet vedle někoho celé roky a sotva vědět, jak se jmenuje. Pozdravíme se přes plot, možná prohodíme pár slov, a každý se zase vrátí do svého domu.
I podzimní nadílka má své využití
Zůstaňte s námi
Nové příběhy z našich kopců mohou přijít až k vám.