🏡 Větrem sklizená
Každé ráno máme teď s Dolárkem na zahradě práci. Většina jablíček ještě pěkně drží na stromech, ale když se přes naše kopce přežene vítr – a ten je tu častým hostem –, několik z nich sklidí za nás.

Tak vítejte u nás v kopcích.

Dny s lístečkem vás zvou k malému zastavení.
Malé zastavení · Podtržené datum je dnes
Kliknutím na název nahlédnete do celého měsíce.
Každé ráno máme teď s Dolárkem na zahradě práci. Většina jablíček ještě pěkně drží na stromech, ale když se přes naše kopce přežene vítr – a ten je tu častým hostem –, několik z nich sklidí za nás.
Z černé kuchyně vstoupíme do komory. Je tu chladněji, světla jen málo a všechno má své místo. Komora nebyla místností, v níž se od rána do večera žilo. Přesto se bez ní domácnost jen těžko obešla. Uchovávalo se zde to, co rodina vypěstovala, vyrobila a potřebovala opatrovat.
Dny se pomalu krátí, venku už bývá sychravo a večer se za okny rozhostí tma mnohem dříve než v létě. Přichází období, kdy budeme zase více času trávit doma. A právě tehdy mě začínají lákat nejrůznější tvořivé práce, na které během léta nezbýval čas.
Venku drobně prší. Žádný prudký déšť, který by bubnoval do střechy a hnal vodu po cestě. Jen tiché, vytrvalé poprchávání, při němž se svět za oknem pomalu mění.
Ze sklepa se vracíme do síně. Odtud vedou vzhůru jednoduché dřevěné schody a naše mladá hospodyně po nich vystupuje na půdu.
Když vyjdeme ráno na zahradu, každý se pustíme do svého. Já se podívám, co dozrálo, co potřebuje zalít a kde už bude třeba vzít do ruky hrábě. Dolárek má však docela jiný seznam povinností.
Nové příběhy z našich kopců mohou přijít až k vám.