🏡 Větrem sklizená

Každé ráno máme teď s Dolárkem na zahradě práci. Většina jablíček ještě pěkně drží na stromech, ale když se přes naše kopce přežene vítr – a ten je tu častým hostem –, několik z nich sklidí za nás.

Leží potom v trávě pod stromy, některá pěkně na očích, jiná schovaná mezi stébly nebo zakutálená o kousek dál. Vezmu tedy hrábě, přitáhnu je k sobě a jedno po druhém ukládám do košíku.

Dolárek mi při tom samozřejmě pomáhá. Pobíhá kolem stromů a štěkáním mě upozorní na každé jablíčko, které bych snad mohla přehlédnout. Podle něj nesmí zůstat v trávě ani jediné.

A tak je dopoledne košík plný a odpoledne už se z kuchyně line vůně klasického jablečného koláče nebo tradičního štrúdlu. Jablíčka možná sklidil vítr, ale bez Dolárkovy důkladné kontroly by naše ranní práce rozhodně nebyla úplná.