Led 17
🕯️ Když Antonín hlídal chlév
Ráno bylo potřeba nejprve rozbít led.
Tak se žije u nás v kopcích.
Žijeme tu trochu jinak. V kopcích, kde jaro přichází později, vítr má pořádnou sílu a zahrada si často dělá, co chce. Kde ráno začíná cestou ke slepicím, dveře jsou otevřené pro Dolárka a v kuchyni voní chleba, který potřebuje svůj čas.
Mám ráda věci, které mají příběh. Naši chalupu a zahradu se vzrostlými stromy. Recepty, které se u nás vařily dávno přede mnou. Zavařování, pečení, práci rukama i obyčejné pozorování toho, co se během roku mění kolem nás.
A protože člověk nežije jen zahradou, kuchyní a slepicemi, občas tu bude i něco úplně jiného. Vzpomínka, zkušenost, radost, něco, co mě překvapilo – nebo prostě můj názor na věci kolem nás.
Nechci nikomu říkat, jak má žít.
Jen se podělit o to, jak žijeme my, co se nám osvědčilo a co stojí za to nezapomenout.
Tak vítejte u nás v kopcích.
Kalendář v chalupě
Dny s lístečkem vás zvou k malému zastavení.
Malé zastavení · Podtržené datum je dnes
Kliknutím na název nahlédnete do celého měsíce.
Po Hilariovi zůstaly saně připravené u přístěnku a leden se posunul o další den.
Led 14
🕯️ Když Hilarius vytáhl saně
Ráno bylo ve světnici ještě šero.
Led 12
🍩 Když se zima pocukrovala
Na dvorku už utichl zabijačkový ruch a misky s výslužkou našly cestu k sousedům. Dnes zůstaneme v kuchyni.
Led 10
🐖 Když voněla celá náves
Ještě se pořádně nerozednilo a v chalupě už někdo přikládá.
Led 07
🎻 Když měla zima plné stoly
Člověk to slovo vysloví a skoro by čekal, že hospodyně schová maso do komory, postaví na stůl mísu hrachu a oznámí, že od dneška bude třeba trochu se uskrovnit.
Zůstaňte s námi
Nové příběhy z našich kopců mohou přijít až k vám.