Tak se žije u nás v kopcích.

Žijeme tu trochu jinak. V kopcích, kde jaro přichází později, vítr má pořádnou sílu a zahrada si často dělá, co chce. Kde ráno začíná cestou ke slepicím, dveře jsou otevřené pro Dolárka a v kuchyni voní chleba, který potřebuje svůj čas.

Mám ráda věci, které mají příběh. Naši chalupu a zahradu se vzrostlými stromy. Recepty, které se u nás vařily dávno přede mnou. Zavařování, pečení, práci rukama i obyčejné pozorování toho, co se během roku mění kolem nás.

A protože člověk nežije jen zahradou, kuchyní a slepicemi, občas tu bude i něco úplně jiného. Vzpomínka, zkušenost, radost, něco, co mě překvapilo – nebo prostě můj názor na věci kolem nás.

Nechci nikomu říkat, jak má žít. 

Jen se podělit o to, jak žijeme my, co se nám osvědčilo a co stojí za to nezapomenout.

Tak vítejte u nás v kopcích.

Kalendář v chalupě

Dny s lístečkem vás zvou k malému zastavení.

Malé zastavení · Podtržené datum je dnes

Kliknutím na název nahlédnete do celého měsíce.

Babí léto má zvláštní světlo. Slunce už nehřeje jako v červenci, ale stále dokáže pozlatit jablka na stromě, poslední dýně v trávě i pavučiny natažené mezi záhony.

Začalo to docela obyčejně. Panička stála na zahradě, v ruce držela konec hadice a nechápala, proč voda teče všude možně, jen ne tam, kam by měla.

Než člověk vstoupil do staré chalupy, prošel místem, které nepatřilo docela ven, ale ještě ani dovnitř. Říkalo se mu žundr.

Pokojová květina, květináč a miska pod ním. Tak jsme byli dlouhá léta zvyklí pěstovat zeleň ve svých domovech. Jenže některým rostlinám už parapet nestačí. Chtějí se houpat ve vzduchu, zabydlet se ve sklenici, přidržovat se kousku kůry nebo vytvořit krajinu, která se vejde na stůl.

Dokud stál koník v maštali, patřilo mu teplé stání, jesle se senem a pravidelná péče hospodáře. Jakmile se však otevřela vrata a před stavením se objevil vůz, začínala práce.

Zůstaňte s námi

Nové příběhy z našich kopců mohou přijít až k vám.