Za dveřmi se ozvaly kroky, klika cvakla a do světnice vstoupil švec.

Tak se žije u nás v kopcích.
Žijeme tu trochu jinak. V kopcích, kde jaro přichází později, vítr má pořádnou sílu a zahrada si často dělá, co chce. Kde ráno začíná cestou ke slepicím, dveře jsou otevřené pro Dolárka a v kuchyni voní chleba, který potřebuje svůj čas.
Mám ráda věci, které mají příběh. Naši chalupu a zahradu se vzrostlými stromy. Recepty, které se u nás vařily dávno přede mnou. Zavařování, pečení, práci rukama i obyčejné pozorování toho, co se během roku mění kolem nás.
A protože člověk nežije jen zahradou, kuchyní a slepicemi, občas tu bude i něco úplně jiného. Vzpomínka, zkušenost, radost, něco, co mě překvapilo – nebo prostě můj názor na věci kolem nás.
Nechci nikomu říkat, jak má žít.
Jen se podělit o to, jak žijeme my, co se nám osvědčilo a co stojí za to nezapomenout.
Tak vítejte u nás v kopcích.
Kalendář v chalupě
Dny s lístečkem vás zvou k malému zastavení.
Malé zastavení · Podtržené datum je dnes
Kliknutím na název nahlédnete do celého měsíce.
Říjen přichází do zahrady tiše. Po ránu nechává na trávě studené kapky, pod stromy rozprostírá první barevné listí a večer nás posílá domů o něco dřív. Jablíčka se postupně stěhují do bezpečí, záhony řídnou a zahrada pomalu skládá ruce do klína.
Ráno se chalupa probudila a svět za oknem jako by někdo odnesl.
Já vám řeknu, že u nás člověk nemůže ani na chvíli usnout.
🪶 Když se počítalo na lokte
"Ještě loket plátna, panímámo?"
Každý rok si je koupím znovu. Ženicha a nevěstu.
Zůstaňte s námi
Nové příběhy z našich kopců mohou přijít až k vám.





