Každý obrázek je malými dveřmi do našeho vyprávění. Klikněte na ten, který vás láká, a pojďte na chvíli dál.
Dnes nad svým příjmením většinou příliš nepřemýšlíme. Dostaneme ho při narození a provází nás celý život. Píšeme ho do formulářů, podepisujeme se jím a připadá nám samozřejmé, že stejné příjmení nosili náš tatínek, dědeček i pradědeček.
Na Vysočině se prý na polích nejlépe dařilo bramborám a kamení.
Dnes nám připadá naprosto samozřejmé, že dítě řekne: "Mami, pojď sem," manžel zavolá na svou ženu křestním jménem a babičce vnouče bez rozpaků tyká.
Jakmile se dnes začne stmívat, bezmyšlenkovitě sáhneme po vypínači. Rozsvítíme v kuchyni, v pokoji, na chodbě – a někdy svítíme i tam, kde zrovna nikdo není.
Jsou věci, o kterých se ve starých kronikách mnoho nepíše.
