Tak se žije u nás v kopcích.

Žijeme tu trochu jinak. V kopcích, kde jaro přichází později, vítr má pořádnou sílu a zahrada si často dělá, co chce. Kde ráno začíná cestou ke slepicím, dveře jsou otevřené pro Dolárka a v kuchyni voní chleba, který potřebuje svůj čas.

Mám ráda věci, které mají příběh. Naši chalupu a zahradu se vzrostlými stromy. Recepty, které se u nás vařily dávno přede mnou. Zavařování, pečení, práci rukama i obyčejné pozorování toho, co se během roku mění kolem nás.

A protože člověk nežije jen zahradou, kuchyní a slepicemi, občas tu bude i něco úplně jiného. Vzpomínka, zkušenost, radost, něco, co mě překvapilo – nebo prostě můj názor na věci kolem nás.

Nechci nikomu říkat, jak má žít. 

Jen se podělit o to, jak žijeme my, co se nám osvědčilo a co stojí za to nezapomenout.

Tak vítejte u nás v kopcích.

Kalendář v chalupě

Dny s lístečkem vás zvou k malému zastavení.

Malé zastavení · Podtržené datum je dnes

Kliknutím na název nahlédnete do celého měsíce.

Stačí otevřít starý katastr a Moravské Křižánky se na chvíli promění. Už to nejsou jen chalupy pod kopci a cesta podél Svratky. Na stránkách stojí jména lidí, kteří tu kdysi žili, a vedle nich slova, podle nichž úředník poznával jejich hospodářství.

Za chalupou napadl první sníh. Přikryl záhony, usadil se na větvích staré jedle a zahradu proměnil v bílé tiché místo.

Když jsme přišli k naší zahradě, nebylo tu vůbec nic. I plané růže, které dnes rostou u plotu, jsme museli zasadit. Dali jsme jim místo — a ony si ho časem zabraly ještě o kousek víc. Jejich větve už dávno přesahují ven a já nemám to srdce je všechny stříhat. Na podzim jsou totiž obsypané červenými šípky.

Za chalupou se pomalu stmívalo. Zahrada už ztrácela barvy, ale nebyla docela tmavá. Na ořešáku se ještě drželo poslední světlo a jedle vypadala, jako by na svých větvích nesla celý večer.

Včera večer jsem usnul tak rychle, že jsem ani nestihl zkontrolovat, jestli panička správně uložila peřinu. A hned se mi zdál sen.

Dnes ráno už podzim zaťukal i u nás. Šla jsem dát slepičkám snídani a na kurníku mě čekal pěkný šedivák. Ještě nedávno jsme jim chystali střechu nad výběhem, aby se nemusely brodit blátem. Stihli jsme ji tak akorát. Pod hnědou plachtou se jim líbí, mají tam sucho a snad na ně bude i méně foukat.

Zůstaňte s námi

Nové příběhy z našich kopců mohou přijít až k vám.