Za okny ležel nový rok, zatím bílý a nepopsaný. Na zahradě se pod sněhem ztrácely záhony, větve jabloní kreslily do nebe tenké čáry a cesta od vrat ke dveřím se musela každé ráno znovu prošlápnout.
Tak se žije u nás v kopcích.
Žijeme tu trochu jinak. V kopcích, kde jaro přichází později, vítr má pořádnou sílu a zahrada si často dělá, co chce. Kde ráno začíná cestou ke slepicím, dveře jsou otevřené pro Dolárka a v kuchyni voní chleba, který potřebuje svůj čas.
Mám ráda věci, které mají příběh. Naši chalupu a zahradu se vzrostlými stromy. Recepty, které se u nás vařily dávno přede mnou. Zavařování, pečení, práci rukama i obyčejné pozorování toho, co se během roku mění kolem nás.
A protože člověk nežije jen zahradou, kuchyní a slepicemi, občas tu bude i něco úplně jiného. Vzpomínka, zkušenost, radost, něco, co mě překvapilo – nebo prostě můj názor na věci kolem nás.
Nechci nikomu říkat, jak má žít.
Jen se podělit o to, jak žijeme my, co se nám osvědčilo a co stojí za to nezapomenout.
Tak vítejte u nás v kopcích.
Kalendář v chalupě
Dny s lístečkem vás zvou k malému zastavení.
Malé zastavení · Podtržené datum je dnes
Kliknutím na název nahlédnete do celého měsíce.
Za oknem se pomalu rozednívalo.
Svátek světce býval pevným bodem, který si lidé snadno zapamatovali. Jména se každý rok vracela ve stejnou dobu a připomínala, co by mělo být hotovo a co se naopak teprve chystá.
Zůstaňte s námi
Nové příběhy z našich kopců mohou přijít až k vám.