🕯️ Když přišel svatý Havel
V polovině října už podzim nepotřebuje klepat na dveře. Ráno se drží mlha nad loukou, ze zahrady mizí poslední úroda a ve světnici je příjemné zatopit. Právě do takového času přicházel 16. října svatý Havel. Jeho jméno kdysi hospodářům připomínalo, co ještě zbývá udělat venku. A také to, že po práci smí přijít posvícení.
Poustevník, po němž zůstalo jméno
Havel, známý také jako Gallus, byl mnich, který přišel z Irska na evropský kontinent. Později žil jako poustevník v kraji u Bodamského jezera. Z místa spojeného s jeho životem vyrostlo město St. Gallen. U nás si lidé jeho jméno zapamatovali především díky dni v kalendáři, který připadl na důležitý předěl hospodářského roku.
O Havlovi se vyprávěla také legenda s medvědem, který mu měl pomáhat nosit dříví. Možná by se takový příběh hodil k dlouhému říjnovému večeru, když už je za oknem tma a v kamnech praská oheň. Pro život naší vsi však mělo Havlovo jméno ještě docela praktický význam: připomínalo blížící se konec venkovních prací.
Havel zajel i do zelí
"Svatý Havel do zelí zajel," říkávalo se. Na záhonech už neměla zůstávat úroda, kterou mohl překvapit mráz. Sklízelo se zelí, ukládala kořenová zelenina a česala poslední jablka. Co se vešlo do sklepa a komory, mělo pomáhat chalupě přečkat dlouhé měsíce.
Představme si ten říjnový ruch. Na dvoře stojí koše s jablky, u sklepa čeká zelenina a někdo ještě odběhne na záhon, protože tam zahlédl hlávku, na kterou se málem zapomnělo. Všechno je třeba prohlédnout, roztřídit a uložit. Úroda byla vypěstovaná, ale práce s ní zdaleka nekončila.
Pranostiky určovaly hospodářům přibližný čas; nebyly to příkazy platné v každé vsi stejně. Tady nahoře v kopcích mohl chlad přijít dřív než v teplejším kraji. O tom, co ještě nechat venku, rozhodovalo nakonec počasí za oknem a zkušenost člověka, který své pole a zahradu dobře znal.
Devět počasí za den
O Havlovi se říkalo, že přináší "devět počasí za den". Ráno mlha, za chvíli vítr, potom slunce a odpoledne déšť, který člověka zastihne cestou ze sklepa. Takový den umí být v říjnu docela obyčejný.
Lidé podle Havlova dne zkoušeli odhadovat i nadcházející zimu. Sledovali, zda prší, jak fouká vítr a jestli už ze stromů padá listí. Tyto pranostiky jsou krásným záznamem jejich všímavosti. Na počasí záviselo, zda se podaří dokončit práci na poli, uchránit úrodu a dobře zazimovat hospodářství. Jediný říjnový den ovšem nemohl spolehlivě prozradit, jaká bude celá zima.
Chlad se týkal také zvířat. Staré rčení připomínalo, že po svatém Havlu kráva ráda stojí ve stáji. Pastvy ubývalo a hospodář musel myslet na krmení i na místo, kde dobytek přečká nepohodu. Každý kraj a každý rok měl své tempo, ale směr byl zřejmý: podzim stahoval lidi i zvířata blíž k domovu.
Když se otevřely dveře hostům
Svatohavelské období neznamenalo jen sklizeň. Přicházelo také posvícení. Po dlouhé práci na polích se pekly koláče, chystalo slavnostní jídlo a lidé se navštěvovali. V mnoha místech patřila k posvícení hudba a tanec. Kuchyně byla plná vůně a ke stolu se vešli i ti, kteří se jindy viděli jen přes plot nebo cestou z pole.
Posvícení mívaly vesnice v různých termínech. Císař Josef II. se je roku 1787 pokusil sjednotit: slavit se mělo v neděli po svatém Havlu. Lidé si však často ponechali i své původní, místní posvícení. Kdyby totiž slavili všichni ve stejný den, kdo by ke komu přišel na návštěvu? A tak se v mnoha vsích vedle "císařského" dál drželo i to vlastní.
Neznamená to, že se takto slavilo v každé chalupě stejně. Někde byl bohatší stůl, jinde skromnější, někde hrála muzika a jinde se sešla jen rodina. Radost však nemusela být veliká ani hlučná, aby si ji člověk zapamatoval. Někdy stačilo, že po týdnech práce někdo zaklepal na dveře a hospodyně měla co nabídnout ke kávě.
Co po Havlovi zůstalo
Svatý Havel tak stál na prahu dvou částí roku. Za zády měl pole, sady a zahrady, před sebou dlouhé večery v chalupě. Ještě bylo třeba uložit poslední jablka, podívat se, co zůstalo na záhonech, a postarat se o zvířata. Potom už se mohly otevřít dveře hostům a na stůl přijít koláče.
A když se ráno vystřídá mlha se sluncem a odpoledne se přižene déšť? Můžeme se usmát. Havel si zřejmě zase přinesl svých devět počasí za den.