🏘️ Než přišel Malý Bobeš…
Když se řekne Josef Věromír Pleva, většina z nás si nejspíš vzpomene na Malého Bobše. Na kluka z chudých poměrů, jeho rodinu, kamarády a svět, který už je tomu našemu hodně vzdálený.
Málokdo ale ví, že ještě dřív, než Malý Bobeš spatřil světlo světa, zavedla Plevu cesta také k nám do Křižánek.
Psal se rok 1925 a do zdejší školy přišel mladý, pětadvacetiletý učitel. Josef Věromír Pleva měl učitelský ústav čerstvě za sebou a stejně jako řada začínajících kantorů putoval z jedné venkovské školy na druhou. Jedním z jeho zastavení byly právě Moravské Křižánky, kde učil v první polovině roku 1925.
Pro zdejší děti to byl nejspíš jednoduše nový pan učitel. Těžko mohl někdo tušit, že za několik let bude jeho jméno znát snad každý školák.
Pleva přitom zdejší kraj dobře znal. Narodil se v Moravské Svratce a sám vyrůstal ve velmi skromných poměrech. Už jako chlapec poznal práci i život obyčejných lidí a později jako mladý učitel vystřídal několik škol na Vysočině – kromě Křižánek také Nové Město na Moravě, Bohuňov nebo Karasín.
A tak si můžeme představit mladého pana učitele, jak ráno přichází do křižánecké školy. Před ním sedí děti z chalup roztroušených po zdejších kopcích. Některé to mají do školy kousek, jiné se sem trmácejí pěšky pořádný kus cesty. Doma na ně čeká nejen učení, ale také práce kolem hospodářství a spousta povinností, které tehdy k dětství jednoduše patřily.
Právě takový svět Pleva dobře znal.
Když později napsal Malého Bobše, čerpal především ze svého vlastního dětství, rodiny a prostředí, ve kterém vyrůstal. Některé příhody však podle vzpomínek jeho příbuzných odpozoroval také u jiných dětí.
Jestli mezi nimi byly i děti z Křižánek, to nevíme. A nejspíš se to už nikdy nedozvíme.
Ale kdo ví…
Možná mu v paměti zůstal některý kluk ze zadní lavice. Holčička, která přišla ráno do školy promrzlá. Nějaká dětská lumpárna, hádka nebo obyčejná příhoda, nad kterou se tehdy pan učitel jen pousmál.
O několik let později, v roce 1931, vyšel Malý Bobeš.
A z mladého pana učitele, který se na krátký čas zastavil také v křižánecké škole, se stal jeden z nejznámějších českých autorů knih pro děti.
Je to jen malý střípek z historie naší vesnice.
Ale právě takové mám nejraději. Protože připomínají, že i místy, která dnes považujeme za úplně obyčejná, někdy prošli lidé, jejichž jméno později znala celá země.