🏡 Když léto začíná vonět po houbách

Po dlouhých horkých dnech se u nás léto konečně trochu umoudřilo. Rána jsou chladnější, tráva už bývá mokrá od rosy a večer člověk přece jen o něco dřív zavře dveře do zahrady. Podzim ještě není za rohem, ale tu a tam už o sobě dává vědět.

A když včera sousedi prohlásili, že rostou houby, nedalo nám to.

Tak jsme se s Dolárkem vydali na obhlídku.

V lese nás ovšem žádné houbové žně nečekaly. Sucho, roští a pod nohama zem, která by ještě pořád potřebovala pořádný déšť. Dolárek měl samozřejmě práce dost – každý pařez bylo třeba prozkoumat a každou stopu důkladně očichat – ale košík zůstával prázdný.

Nakonec na nás malá houbová nadílka čekala skoro doma. V trávě u potoka za chalupou.

Pár hříbků, křemenáčů a kozáků. Některé už si před námi našel někdo jiný a pořádně je ochutnal, ale nevadí. Na bramboračku s houbami to bude. A ta první po létě chutná stejně nejlépe.

Možná to byla jen taková návnada. Malý vzkaz, že les se pomalu probouzí po týdnech horka a že houbařská sezóna ještě může přijít.

Zatím tedy necháme košík po ruce a budeme čekat na déšť.

A uvidíme, co přinesou dny příští.

Protože tady u nás z kopců člověk pozná přicházející podzim někdy docela jednoduše – ráno si vezme svetr a odpoledne začne přemýšlet, kam založil košík na houby.