👩🏻🌾 Když doma zavoní jablka a skořice
Pomalu se blíží čas jablek.
Ještě to není ta opravdová podzimní sklizeň, kdy se pod stromy postaví košíky a bedýnky a večer má člověk pocit, že těch jablek na větvích snad vůbec neubylo. Zatím jen chodíme kolem stromů, prohlížíme větve a postupně protrháváme ta, která už jsou pěkně vybarvená a zralá.
A některá sklidí vítr za nás.
Ráno pak leží v trávě pod stromem. Jedno bez úhony, druhé trochu otlučené, do dalšího už se pustila vosa. Ta nejhezčí putují do mísy, ostatní je potřeba rychle zpracovat.
A právě tehdy začíná doma vonět podzim.
Jablka a skořice
Stačí ty dvě vůně a člověk ani nemusí vidět, co se děje v kuchyni.
Na sporáku pobublává první várka kompotu, vedle čekají čisté sklenice a na stole se vrší slupky a ohryzky. Jedna várka jablek střídá druhou.
Část nastrouháme a uložíme do sklenic. V zimě pak stačí jednu otevřít a základ na štrúdl je připravený. Jen těsto, trochu skořice, podle chuti rozinky nebo ořechy – a za chvíli voní celá chalupa úplně stejně jako teď v září.
A pak jsou tu jablečná povidla.
Ta potřebují svůj čas. Pomalu houstnou, tmavnou a z obyčejných jablek vzniká něco, co se nedá uspěchat. Člověk kolem nich chodí, občas zamíchá, ochutná… a za chvíli ochutná znovu. Přece je potřeba poznat, kdy už jsou tak akorát.
Ani jedno nazmar
Dříve se na zahradě máloco nechalo přijít nazmar. Pěkná jablka se ukládala na zimu a ta spadlá nebo otlučená putovala rovnou do kuchyně.
A vlastně ani dnes to u nás není jiné.
Co se dá uskladnit, schováme na později. Co vítr shodí dřív, okrájíme. Něco skončí v kompotu, něco v povidlech, další jablíčka nastrouhaná ve sklenicích a budou čekat na svůj zimní štrúdl.
A ta úplně nejhezčí?
Ta často žádného zpracování nedočkají.
Jedno se sní rovnou pod stromem, druhé cestou ze zahrady a třetí zmizí z mísy jen tak mimochodem.
Protože jablko utržené přímo ze stromu chutná přece jen trochu jinak.
Podzim zatím jen nakukuje
Léto se ještě nevzdalo. Zahrada je stále zelená, květiny kvetou a slunce přes den umí pořád pěkně zahřát.
Ale jabloně už vědí své.
Větve se sklánějí pod úrodou, v trávě pod nimi každé ráno přibude pár dalších jablek a v kuchyni se pomalu začínají řadit první naplněné sklenice.
A když se večer domem nese vůně jablek a skořice, je jasné, že se zase o kousek přiblížil podzim.
Ne ten sychravý a studený.
Ten náš.
Voňavý, barevný a plný sklenic, ve kterých si schováváme kousek zahrady na zimu.
A co s nimi u nás?
Když už jsou košíky plné, přichází na řadu staré a osvědčené způsoby. Žádné složitosti. Jablka, pár sklenic a vůně, kterou si člověk pamatuje od dětství.
Babiččin jablečný kompot
Jablka oloupeme, zbavíme jadřinců a nakrájíme na čtvrtky nebo silnější měsíčky. Pevná pěkná jablka můžeme ponechat i se slupkou.
Na jednu litrovou sklenici:
- asi 500–600 g očištěných jablek
- 2–3 lžíce cukru podle sladkosti jablek
- 2 hřebíčky
- kousek celé skořice
- trochu citronové šťávy
- voda na dolití
Jablka naskládáme do sklenice, přidáme cukr, skořici, hřebíček a trochu citronové šťávy. Dolijeme vodou, uzavřeme a sterilujeme při 80–85 °C přibližně 20 minut.
A v zimě? Otevřete sklenici a podzimní zahrada je na chvíli zase doma.
Strouhaná jablka na zimní štrúdl
Tady je recept ještě jednodušší.
Jablka oloupeme, vykrojíme jadřince a nahrubo nastrouháme. Napěchujeme je do čistých sklenic asi 2 cm pod okraj. Cukr není potřeba – dosladíme až při pečení podle toho, jak sladká jablka právě máme.
Sklenice uzavřeme a sterilujeme při 80–85 °C asi 20 minut.
V zimě stačí otevřít, případnou přebytečnou šťávu slít a jablka ochutit skořicí. A štrúdl může do trouby.
Jablečná povidla
Na povidla se hodí i jablka, která už nejsou dost krásná do sklepa – hlavně musí být zdravá.
Jablka oloupeme, odstraníme jadřince, nakrájíme a podlijeme jen trochou vody. Pomalu je rozvaříme a potom rozmixujeme nebo propasírujeme.
Dál už vaříme pomalu do zhoustnutí. Podle sladkosti jablek můžeme přidat trochu cukru, ale často ho není potřeba mnoho. Ke konci přidáme trochu skořice a pár kapek citronové šťávy.
Hotová povidla poznáme jednoduše – když po dně hrnce přejedeme vařečkou, cestička se hned nezalije.
Horká naplníme do čistých skleniček, uzavřeme a pro jistotu krátce sterilujeme.
A potom už mohou všechny tři čekat ve špajzu na zimu.
Kompot k nedělnímu obědu, jablka na štrúdl a povidla třeba na vdolky.
Tři obyčejné sklenice – a v každé trochu září od nás z kopců.