🧑🍳 Až spadne poslední šípek
Září pomalu klepe na dveře a s ním přichází první nenápadné známky podzimu. Rána jsou chladnější, večer se dřív šeří a na mezích se mezi zelenými listy začínají červenat první šípky.
A právě při pohledu na ně jsem si vzpomněla na jeden starý recept.
Šípkové víno našich babiček.
Žádné vinařské kvasinky, žádná kvasná zátka, žádné složité měření. Jen šípky, cukr, voda – a čas.
Takové recepty mám ráda. Připomínají dobu, kdy se v kuchyni mnohé nedělalo podle teploměru a tabulek, ale podle zkušenosti. Člověk se podíval, přivoněl, ochutnal a věděl.
A u šípkového vína existovalo jedno krásné staré pravidlo:
"Víno je hotové, až spadne poslední šípek ke dnu."
Co budeme potřebovat
- 1,5 kg šípků
- 1,5 kg cukru
- 3 litry vody
Jak na šípkové víno
Šípky očistíme a vložíme do větší skleněné nádoby nebo demižonu.
Cukr rozpustíme ve třech litrech vody a necháme nálev vychladnout. Šípky zalijeme připraveným sladkým nálevem.
A teď přichází právě ta stará jednoduchost – žádná kvasná zátka není potřeba. Hrdlo nádoby překryjeme čistým plátýnkem, gumičkou upevníme a necháme přírodu, aby si poradila sama.
Nádobu postavíme na teplejší místo a necháme několik týdnů pracovat. Jeden rok kvašení trvalo až do února.
Takže čekáme.
Šípky postupně klesají ke dnu. Když spadne i ten poslední a kvašení ustane, víno opatrně stočíme z kalů do čisté nádoby.
Ještě mu ale dopřejeme čas. Několik týdnů, lépe několik měsíců, jej necháme dozrávat v chladu a poté stočíme do lahví.
Čím déle odpočívá, tím bývá jeho chuť jemnější a kulatější.
Recept, který nikam nespěchá
Možná právě proto mám podobné staré recepty tak ráda.
Na podzim nasbíráme šípky. Připravíme nádobu, zalijeme je sladkým nálevem a pak už jen občas nakoukneme, co se uvnitř děje.
Žádné tlačítko, žádný časovač, žádný přesný okamžik, kdy musí být hotovo.
Jen čekáme, až spadne poslední šípek.
A možná je v tom ukrytá i malá připomínka od našich babiček:
že některým dobrým věcem zkrátka musíme dát čas. 🍂