Když jsme objevili Borodinský

S pravým žitným chlebem jsem se trochu potrápila. Spousta receptů, spousta pokusů – a pořád to nebylo ono. Jednou byl chléb příliš hutný, podruhé uvnitř mazlavý a já stále hledala ten správný postup.

Pak jsem se dočetla, že pokud chce člověk u žitného chleba jít opravdu na jistotu, měl by zkusit Borodinský chléb a jeho tradiční přípravu: rozkvas – zápara – opara – těsto.

Sehnala jsem žitný slad i melasu, připravila koriandr a pustila se do toho. A světe div se – hned první bochník se povedl. Krásně propečený, vláčný, voňavý a s výraznou chutí, jakou jsme hledali.

Základní postup jsme už neměnili. Jen jsme si ho časem trochu přizpůsobili našim mlsným jazýčkům. Koriandr zůstává, ale přidáváme i různá semínka, někdy sušená rajčata, jindy olivy – zkrátka podle toho, co je zrovna doma a na co máme chuť.

A tak už u nás nepečeme jen Borodinský chléb. Pečeme ten náš.